Marketingové oddělení

Jak (ne)dostat odpovědi na tři otázky

Píšu článek o starších nátěrových hmotách (jak je skladovat a připravit k opětovnému použití). Napadne mě kontaktovat firmu Teluria, resp. Barvy a laky Hostivař, kde technického poradce dělával pan Dener. Na mail nereaguje, asi už tam nepracuje. Kouknu na stránky firmy, mají perfektně zpracované kontakty. Mezi technickými poradci pan Dener není, oslovuji pana Janků. Ten je ochotný, ale odkazuje mě nejprve na šéfa marketingu pana Odložila.
Odložil to nebere, volám referenta pana Mráze.
Zvedne telefon: Prosim.

Jak může pracovník marketingu velké firmy zvedat pracovní telefon, aniž by uvedl název firmy a představil se?! I kdyby byl vidlákem, mohli ho to naučit v rámci firemní kultury. Asi nefunguje.

Já: Dovolal jsem se panu Mrázovi?
On: Jo, to jsem já.
Já: Děkuji. Potřebuji odpovědi na pár obecných dotazů do článku pro časopis XY a technické odd. mě odkázalo na Vás.
On: Tak mi pošlete svoji nabídku a uvidíme.
Já: Nemám žádnou nabídku, chci jen odpovědi na pár otázek a chci to jednoduše.
On: Tak mi řekněte, o co jde, já vám zkusím odpovědět.
Já: Jak skladovat barvy, jak poznám, že barva už je stará, jak připravit starší barvu před natíráním...
On: No, to je několik anketních otázek, tak mi je pošlete, já je přepošlu šéfovi (Odložilovi), posoudíme, zda chceme na takové otázky odpovídat a pak to pošleme technickému týmu.
Já: Ale to je přesně to, co nechci, protože to je zbytečně složité. To raději zavolám jinam. Děkuji za ochotu, na shledanou.

Bojím se zavolat jinam.